Soutěžní povídka č. 2: Splněný sen

4. ledna 2013 v 21:32 | Peggie |  Soutěže
Druhá mi přišla povídka od Jenny. Její povídku Never give up můžete znát z tohoto blogu, doporučuju přečíst :).
Tentokrát je povídka o něco kratší, ale myslím, že nezáleží na kvantitě, ale kvalitě. Posuďte sami. Příjemné čtení ;)


Téma: Vampýrská akademie
O mě: stačí když řeknu že miluju Vampýrskou akademii? :DD


Splněný sen

Byla zima. Miloval jsem tohle období. Celou krajinu zakryl sníh, jako bílá peřina.
Procházel jsem se po lese a rozhlížel se kolem sebe. Ale ne z důvodu, že bych čekal nebezpečí. Spíše naopak. Viděl jsem kolem sebe neskutečnou krásu zasněžených stromů. Hledal jsem strom. Nádherný strom, který by se mohl vyrovnat kráse mojí ženy. Ale věděl jsem, že takový neexistuje. Moje žena. Ach. Při pomyšlení o ní se mi zatetelilo srdce. Tak moc jsem ji miloval. Přestal jsem o ní myslet, protože s takovou bych se hned vrátil k ní, ale bez toho na co čekala. Na vánoční stromeček. Hledal jsem dál a přitom za mnou utíkal můj věrný pes Áres. Ani on nebyl tak obyčejný. Dokázal na neuvěřitelnou dálku vycítit nebezpečí. I kvůli tomu jsem ho měl hodně rád. A ne jen já, ale i moje žena. Ne. Už bych měl na ní přestat myslet.
Pokračoval jsem v cestě a brodil se sněhem a vychutnával si okolní přírodu. Až jsem ho konečně uviděl. Nádherný, vysoký strom, který se ostatním nedokázal vyrovnat. Áres zavil, jakoby poznal, že jsme našli náš cíl. Uřezal jsem ho a spolu se psem jsme se vraceli domů.
Bydlel jsem v Rusku. Jak asi víte, v ní bývá o hodně krutější zima než kdekoli jinde. Ale mně to nevadilo. Miloval jsem to tady. Narodil jsem se zde, odcestoval a pak se spolu s mou ženou vrátil znovu sem. Do mé rodné země. Ruska.
Moje žena byla nejúžasnější bojovnice, jakou jsem kdy poznal. A neříkám to jen díky pýše, která mě ovládá díky tomu, že vím, že je moje. Tvrdí to i všichni ostatní. Dokonce i královna. Dobře, ta by mohla být taky zaslepená. Ale ne láskou jako já. Jedině tak kamarádskou. Královna Lissa byla nejlepší kamarádkou mé manželky Rose. Proto byla i mým přítelem. Ano, Rose. Moje Roza. Kdysi jsem se pokoušel ji vyhnat ze svého srdce. Až bylo pozdě jsem si uvědomil, jaká to byla chyba. Že naše láska se nedá nijak zahnat či zničit. Díky ní jsem si uvědomil, že pro mě neexistuje nic víc než ona a moje láska k ní. Ale to bylo předtím. Teď mám další zázrak pro, který mohu žít. Naše dítě. Všichni si až do nedávna mysleli, že dva vampýři mít dítě nemohou. Ale zmýlili se. My s Rose jsme to dokázali a narodil se nám překrásný chlapeček. Je stejný jako já. Jen oči má po matce.
Došel jsem k našemu domu, z jehož komínu vycházel dým. Už jsem se těšil do tepla a za svou milovanou rodinou. Letos budeme slavit poprvé společně vánoce.
Strašně moc jsem se těšil.
Ještě než jsem stačil otevřít dveře, objevila se v nich Roza s malým Dimitrijem v náručí a s úsměvem na tváři. Obejmula mě a dala mi pusu na tvář a já pohladil po vláscích svého syna a společně i se psem jsme šli do tepla domu.
Ozdobili jsme stromeček a zpívali koledy. Rozbalili si dárečky a spolu se synem se dívali na večerní pohádky. S Rose jsme ho uložili do postýlky a zazpívali mu ukolébavku.
Zalehli jsme s Rose do postele. Ona usnula s úsměvem na tváři a já se splněným přáním.

________________________________________________________________________________________________________________________________________________

HODNOCENÍ:


Moje hodnocení:
Originalita: 10
Gramatika: 10
Plynulost a návaznost děje: 10
Celkový dojem: Povídka se mi celkem líbila. Byla to vánoční romantika z prostředí VA, Rose, Dimitrij atd. Gramatické chyby tam nebylu žádné. Děj byl plynulý a navazoval. Jediné co bych vytkla bylo to, že samotného děje tak bylo poměrně málo. Přesto, že to bylo fakt hezké, zápletku jsem tam moc neviděla. Proto jsem musela strhnout jeden bod a za celkový dojem dávám 9.

Dohromady: 39

Vaše hodnocení:
Hodnotit se bude do komentářů, protože v anketách se někdy dá hlasovat dvakrát (ze dvou počítačů). Každý hlasující do komentáře napíše, jak se mu povídka líbila, PROČ dává takové a takové hodnocení a pak napíše hodnotící číslici 1-10 (10 je nejvyšší). Pokud bude chybět komentář k číselnému hodnocení, komentář nebude platný.

Zatím jsou šance vyrované, ale záleží jen na vás. :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jasmine Jasmine | 4. ledna 2013 v 22:09 | Reagovat

Nápad byl dobrý, ale chtělo by to trochu víc rozepsat a přidat nějakou přímou řeč. Začínalo to slibně, ale ten konec byl příliš unáhlený. Ač je tématem VA, které miluju musím dát 8 bodů, jelikož mě povídka nijak zvlášť neoslovila.

2 W. W. | 7. ledna 2013 v 20:12 | Reagovat

Abych řekla pravdu, takhle dobrou povídku jsem snad ani nečekala. Po mém kritizování předešlé povídky jsem měla chuť kritizovat dál, ale u téhle povídky to prostě nejde.

VA je moje nejoblíbenější série, takže plus pro autorku. Celé to bylo nádherně napsané a Dimitrijův pohled se opravdu povedl. Jeho myšlenky a pocity byly úžasně popsané. Ani mi tam žádná přímá řeč nechyběla, protože by pokazila tu nádhernou, vánoční a poklidnou atmosféru.

Pokud jsem se dívala dobře, chyby tam nebyly. Vím, jaký je problém na blog.cz dělat větší oddělení odstavců, takže nad tím jen mávnu rukou.

Celkové hodnocení - 10/10
Skvělé, úžasné, nádherné!

3 Tessinka Tessinka | 8. ledna 2013 v 20:14 | Reagovat

Mě se to moooc líbilo :D 10

4 Chris Chris | Web | 9. ledna 2013 v 21:05 | Reagovat

Úžasná povídka. Mám ráda takový styl psaní, takže kritizovat opravdu nejde.
10 :-)

5 zelvicka7 zelvicka7 | Web | 11. ledna 2013 v 22:00 | Reagovat

No... tohle mě vážně moc neoslovilo... i když to bylo pěkně napsané, tak tam bylo málo děje a na můj vkus moc epické... takže dávám 3/10, snad se nebudete moc zlobit, ale i když s tématem VA, tak pro mě je to jen jako přečíst si domácí úkol.. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama